Hostýn

Hostýn, zalesněný vrch dominující Hostýnským vrchům, jedna z bájných hor naší vlasti, 4 km jihovýchodně od Bystřice pod Hostýnem. Vrch je zdaleka viditelný z hanáckých rovin od severu a západu.
Hostýnské vrchy, nazývané podle památné hory Hostýna (736 m n. m.) jsou nejzápadnějším výběžkem moravských Karpat. Hostýn tvoří dva vrcholy - severnější s rozhlednou je nejvyšším místem hory, zatímco druhé temeno (718 m n. m.) u západního okraje je zastavěnou poutním chrámem a dalšími objekty.

Historický vývoj

Na temeni Hostýna byly objeveny stopy několikerého osídlení. Byl znám již diluviálním lovcům; v 1. pol. 1. tisíciletí př.n.l. tu bylo hradiště slezskoplatěnické kultury, posléze pozdně leténské oppidum. Hradiště převzali Slované ve střední době hradištní v 9. a 10. stol.n.l.
Písemné zmínky o Hostýně jsou teprve od 16. stol. (r.1554). Historicky nedoložená je pověst o vítězství Jaroslava ze Šternberka r.1242 u Hostýna nad Tatary, uvedená v Rukopise zelenohorském. Hostýn býval však od pradávna kultovním místem a katolická církev převzala tuto tradici.

Pohnuté dějiny sv. Hostýna jsou poznamenány osudy a dějinami celé křesťanské Moravy i města Bystřice pod Hostýnem, s nimiž se vždy přímo prolínaly. O poutní hoře hostýnské hovoří již biskupská visitace v Bystřici roku 1625. Marie Rottálovna, majitelka bystřického zboží, nechala kolem roku 1630 pořídit a poté darovala kostelu na Hostýně obraz Panny Marie, kde je do stříbra vytepán útěk Tatarů od Hostýna. Lidové ústní podání o zásahu Matky Boží zůstává v paměti celé Moravy od 13. století, dávno před objevením rukopisů Královodvorského a Zelenohorského, které tyto události podrobně připomínají, ale jejichž pravost nebyla prokázána.

Roku 1748 byla na místě starého kostela dokončena Tomášem Šturmem výstavba barokního chrámu v novořímském slohu. V roce 1769 však chrám vyhořel. Po dvou letech byl sice obnoven, ale za vlády císaře Josefa II. byl roku 1787 uzavřen a zpustl. K obnovení kostela na místě zřícenin došlo až za vlády císaře Ferdinanda v roce 1845. Významnou architektonickou složkou celého hostýnského komplexu je překrásná mozaiková křížová cesta slovenského architekta Dušana Jurkoviče, jejíž mozaiky vytvořil Jan Köhler.

Bazilika sama okouzluje starobylým římským obrazem Zvěstování Panny Marie z roku 1881 a mozaikovým obrazem Ochránkyně Moravy od Viktora Foerstra z roku 1912. Hlavnímu schodišti vedoucímu od Vodní kaple k bazilice, jehož každý schod byl darován věřícími z celé Moravy, vévodí bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od ak. sochaře Vosmíka. V době totality byla snaha vymazat Hostýn z paměti lidí.

Jezuitský klášter byl uzavřen a jeho členové internováni. Vzácná historická knihovna byla zničena. Z kláštera byl postupně vybudován ústav pro mentálně postižené děti. Návrat Tovaryšstva Ježíšova na Svatý Hostýn v únoru 1990 je příslibem duchovní i hmotné obnovy tohoto jedinečného mariánského poutního místa na Moravě.